Vývoj účetnictví
Historický
Vznikem dělby práce a výměny zboží již v prvobině-pospolní společnosti existovala velmi jednoduchá evidence, realizovaná rytím do stromů nebo kostí, přičemž jednotlivé rýhy symbolizovaly nějaké částky - v případě dluhopisů měli dlužník i věřitel každý svou "hůl" se stejnými rýhami - splácením půjčky z ní vždy danou část odlomily. V Peru používali přírodní materiály umožňující dělat uzly, které měly stejnou funkci jako rýhy - později jejich rozlišovali i barvou. V Číně a Egyptě se používalo obrázkové písmo, v Řecku a Římě, kde účty sloužily hlavně vládnoucí třídě, se používaly různé materiály, například hliněné tabulky / střepiny nebo mořské lastury. Později v Egyptě začaly pro přenos informací používat listy v té době hojně rozšířené rostliny, papyru. Listy byly 7 až 27 cm široké a asi 35 cm dlouhé. Stáčeli se do svitků a ukládaly do pouzder, jejichž materiál se lišil podle vzácnosti dokumentu.
Začátky podvojné soustavy se objevují v 13. století v Itálii, které bylo v té době komerčně velmi vyspělou zemí. V roce 1494 vydal Luca Pacioli knihu, v níž popsal základy podvojného účetnictví a jeho logika se nezměnila dodnes.
U nás se účetnictví objevuje v polovině 18. Století, významnými představiteli jsou (většinou profesoři a někteří ještě žijící) Fiala, Cisárek, Králíček, Laučík?.
U nás
1946 Základní reforma
"Jednotná soustava podnikového počtovníctva"
-smíšená ekonomika, účetnictví bylo podřízeno daním
1953 "Národohospodárska evidence"
-účetnictví se degradovalo, ztratil se jeho význam pro finanční řízení, vše se řešilo centrálně, zcela zmizelo vnitropodnikové účetnictví
1966-7 "Jednotná soustava sociálně-ekonomických informací"
-centralistický vliv, ale rehabilitace vnitropodnikového účetnictví, jako celek bylo ale stále chápáno pouze jako statistika
1993 porevoluční reforma
-účetnictví se přizpůsobilo tržním podmínkám (při rozhodování, systém jehož státu převzít nakonec zůstaly pouze francouzský a německý (daňově zaměřený) - nakonec vybrali francouzsky)
Základy účetnictví
Základní pojmy
Pohledávka Když nám někdo něco dluží
Závazek Vždy když někomu něco dlužíme
Význam účetnictví
(Je jasný :-).
Účetní jednotka
může být fyzická nebo právnická osoba, která provozuje podnikatelskou nebo jinou výdělečnou činnost a prokazuje své výdaje vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely. Viz Obchodní zákoník 513/92, § 1-6, 27, 35-40. Důležitý je vlastník - fyzická nebo právnická osoba.
Základní cíl, předmět a charakteristické rysy účetnictví
Základním cílem účetnictví je podávat pravdivý a věrný obraz o finanční, výnosové situací a majetku podniku.
Předmětem účetnictví je:
1. Zobrazit stav Majetku a jeho zdrojů, závazků, vlastního kapitálu a zachytit jejich změny
2. Zobrazit náklady a výnosy, resp. příjmy a výdaje
3. Zjistit hospodářský výsledek (zisk / ztráta)
Účetní období
Je?. V SR, ČR je v zákoně stanoven kalendářní rok, tj. vždy od 1.1. do 31.12. Proto pokud se například začne účtovat 1.12., Účetní období končí i tak 31.12. / Sledovat změny v zákoně /
Finanční účetnictví
Jeho forma a obsah jsou dány ministerstvem financí. Představuje kontinuální zachytávání všech obchodních případů účetního období, které vyjadřují vztah podniku k vnějšímu světu. Zachycování se děje věcně, systematicky a časově chronologicky.
Často se chápe také jako základní.
Zachycuje vztah účetní jednotky a operace, které vznikají mezi ní a okolím. Jeho výsledkem je účetní závěrka - rozvaha, výkaz zisků a ztrát a příloha. Dává informace o jevech minulých.
Na něj bezprostředně navazuje daňové účetnictví.
Účetní systémy u nás
mohou být organizovány třemi způsoby:
1. Zachycení příjmů a výdajů
2. Jednoduché účetnictví = příjmy a výdaje, evidence Ma a závazků - zisk se zjišťuje porovnáním vlastního kapitálu na začátku a na konci účetního období = rozdíl
3. Podvojné účetnictví = všechny obchodní případy se zachycují časově chronologicky a systematicky v hlavní knize - kladou se na ni několik požadavky, ale 3 jsou základní:
Vedení účetnictví musí být zcela průkazná (doklady) a správní (zákon a postupy)
Mezi základní metodické prostředky účetnictví patří:
1. Rozvaha a bilanční princip
2. Účet a soustava účtů
3. Podvojnosť a korelace
4. Ocenění
5. Účetní dokumentace
Náš účetní systém je převzat z francouzského, který se snaží hlavně o reálné zobrazení / vyjádření účetní jednotky a daňový základ se zjišťuje mimo účetnictví. Další úpravy vyplynuly z mezinárodních standardů (např. EU). Zahrnují i některé evropské direktivy, konkrétně zejména 4., 7. a 8:
• 4. je o sestavování výkazů (aby se dalo stejně orientovat ve výkazech všech států)
• 7. hovoří o konsolidované účetní závěrce (za společnost s více dceřinými)
• 8. upravuje ověřování účetní závěrky = auditor
Možná, že nevíte, co znamená ani jeden z výrazů v nadpisu. Možná byste to chtěli vědět a je dobře mít znalosti. Rozumět těmto dvěma pojmům je základem finanční gramotnosti každého z nás.
Aktiva
Aktivum je něco, co je cenné, nebo může mít nějakou hodnotu. Jasným příkladem jsou peníze, majetek, přístroje, auta a podobně. to je všechno to, co Ti peníze přináší. Chci však, abyste uvažovali nad aktivy trochu širší. Aktivum je cokoliv, co:
· Akce, z nichž Ti pravidelně přicházejí dividendy (tj. výnosy)
· Byt, který si pronajal a přináší Ti zisk v podobě nájemného, které nájemníci platí
· Podíl na zisku firmy, které si spoluvlastníkem
Pasiva
Pasiva jsou dluhopisy, dluhy a věci, které stojí více peněz než samy produkují nebo než je jejich hodnota, ale znova, zvažte nad tím ze širšího hlediska. Sem patří zase všechno, co Ti peníze vytahuje z kapsy.
Pasívum je cokoliv, co:
· Dům, ve kterém bydlíš a za který platíš daň a financuje jeho provoz
· Auto, ve kterém jezdíš, které udržuje, tankuje doň, platíš daně a pojistky
· Mobilní telefon s programem a vázaností
· Internet a kabelová televize v domě tvém
Aktiva dávají. Pasiva berou.
Dva pohledy na majetek
Forma (v čem) = Aktiva
Zdroj(odkud) = Pasiva
Musí platit, že Aktiva = Pasiva, co se nazývá bilanční princip.
Rozvaha
odpovídá podniku dvě základní otázky:
1. Jaký je bohatý, čili jaký má majetek
2. O co se stal bohatším / chudším, tj. jak se změnil stav majetku.
Aby je mohl odpovídat, musí svůj majetek stále ověřovat, k čemu slouží inventura.
Rozvaha zobrazuje majetek podle formy a účelu (aktiva) a jeho zdroje (pasiva) v peněžním vyjádření k určitému dni.
Rozvahová rovnováha: aktiva = pasiva.
Tvar rozvahy
Tvar rozvahy / T / se probral z dvouramenné váhy - pokud má být v rovnováze, musí mít stejné zdroje na obou stranách. Vlevo = aktiva, vpravo = pasiva (aktiva - to co máme, pasiva - zdroje, odkud ho
máme). Každá rozvaha musí mít svůj název. Vše je vyjádřeno i hodnotově - v peněžních jednotkách. Suma aktiv se musí rovnat částce pasiv. Tehdy je rozvaha uzavřena.
Definice rozvahy: je přehledné uspořádání složek Majetku, podle jeho formy, složení a účelu, to jest aktiv na levé a podle zdrojů krytí, z nichž se kapitál získal, to jest pasiv na pravé straně, v peněžním vyjádření k určitému konkrétnímu dni (ten se nazývá rozvahový den).
Pasiva = právní oblast = nároky společníků na podnik.
Nárok na čisté obchodní jmění = nárok společníka / vlastníka na aktiva v takové výši, v jaké vložil vklad.
Čisté obchodní jmění = souhrn ocenitelných hodnot v penězích.
Obchodní jmění = obchodní Ma + závazky. Obchodní Ma je celý Ma podnikatelský (všechny ocenitelné věci, pohledávky a jiná ocenitelná práva).
Náležitosti rozvahy
Oproti inventárního soupisu rozvaha vyjadřuje stav Ma a zdrojů krytí k určitému dni (stejné), rozdíl je že inventární soupis je podrobný, rozvaha obsahuje údaje globálně. Závazky a pohledávky nejsou vyjádřeny jmenovitě, ale globálně. I rozvaha je v peněžním hodnocení / vyjádření. Soupis se nezveřejňuje, ale rozvaha se podle potřeby ano. V praxi je rozvaha jeden výkaz. Má určité logické uspořádání, dané ministerstvem financí. Její sestavení slouží především na finanční analýzu podniku (rentabilita, hospodárnost, likvidita, a další).
Aktiva jsou menší než pasiva, čili je ztráta, která se přičte k aktivům (lze ji zachytit jako zápor do pasiv)
Zjišťování hospodářského výsledku
se dá dělat:
a) Ze rozvahy (většinou porovnáním na začátku a konci účetního období).
b) Z výkazu zisků a ztrát (srovnání nákladů a výnosů)
Náklady = spotřeba uskutečnění a živé práce.
Výkony jsou výsledkem podnikatelské činnosti, ať už ve formě výrobku, služby nebo práce či zboží. Výkony se mohou realizovat do vlastního podniku = odevzdané výkony. Pokud jejich přebírají jiné subjekty / třetí osoby - realizace výkonů. Výkon prováděn a vyjádřený v penězích se nazývá výnos. Výnosy se dělí na tržby a vnitropodnikové výnosy. Tržba je takový druh výnosu, který je úhradou za provedené výkony. Vnitropodnikový výnos je výnos z předání výkonů mezi útvary podniku. V praxi v účetnictví i tzv.. ostatní výnosy, jako jsou například přebytek materiálu, prodej majetku. Příjem je širší pojem než výnos. Výdej je širší pojem než náklad.
Výkaz zisků a ztrát - vpravo náklady, vlevo výnosy, přebytek výnosů nad náklady je hospodářský výsledek. Zisk / ztráta se zachycuje vždy na stranu menší (zisk do nákladů, ztráta do výnosů). Také musí být na konci uzavřený, tj. výnosy = náklady.
Hospodářský výsledek z výkazu zisků a ztrát se musí rovnat tomu z rozvahy.
Pokračování